Nemáme na sebe čas
Krásný večer přeji. Mám takový dotaz, já s manželem máme spolu 3 děti a nemáme moc času na sebe. Jsem na mateřské a uvědomila jsem si, že my spolu vlastně vůbec nekomunikujeme a nesdílíme nic společného (kromě dětí). Mám pocit, že to nejde nijak ani časově zvládnout? Marcela
Milá Marcelo, psát Vám, že je to dost obvyklé, k ničemu nevede. Ani se nebudu pouštět do možných řešení (určitě také vhodných), kterých jsou plné ženské časopisy. Zkusím se na to podívat z pohledu rodinných konstelací a fungování systému rodiny jako celku a energií zde proudících. Sama si můžete takovou minikonstelaci vyzkoušet. Na lístky papíru napište jména vás pěti, případně dalšího člověka, který do systému vážněji zasahuje. Na volné ploše pak nejprve položte sebe a pak vzhledem k vám všechny ostatní tak, jak pocitově cítíte, že je to právě teď. Důležité jsou vzájemné vzdálenosti a pozice, kdo je u koho a před či za kým. Moc u toho nepřemýšlejte, spíše velmi intuitivně. Nechte tento obraz na sebe chvíli působit a vnímejte, jak se v této pozici cítíte. Také se můžete zkusit vcítit do pocitů Vašeho muže v té jeho pozici. Vnímejte také vzájemné vazby a to, kde případně v systému chybí a uniká energie. Poté pomalu začněte přesouvat lístky a vytvářet nový obraz, tak jak by to bylo pocitově lepší. A třeba totéž i z pohledu Vašeho muže. Je celkem zřejmé, že si během celého tohoto procesu mnohé uvědomíte a také se začne měnit zaběhnutý energetický systém. Naprosto ideální by bylo, kdybyste celý tento proces nebo alespoň své poznání sdílela se svým mužem, zkusili to udělat společně a o všem si z nadhledu a bez jakéhokoliv vyčítání otevřeně popovídali.
Dalším krokem je přijetí vlastní a mužovy hodnoty a role, a také hodnoty a významu vašeho vzájemného vztahu. Prioritní je pro Vás přijetí sebe sama jako ženy, která je jedinečnou bytostí s právem na lásku, štěstí a žití vlastního života. Přestat být jen matkou a být ženou, která miluje sebe sama a svůj život. Poté co dáte dostatečnou hodnotu sama sobě, je třeba dát znovu hodnotu vašemu partnerskému vztahu, který je také třeba stále budovat, živit a rozvíjet. Nemůže být upozaděn za vztahem s dětmi a každodenními povinnostmi. A také začít znovu vnímat jinak Vašeho muže a jeho roli. Minimálně vduchu, ještě lépe přímo, mu říct, že si vážíte jeho práce pro rodinu, že jste si vědoma, že se snaží a dělá, co může. I když si třeba myslíte něco jiného a sama potřebujete mužovu oporu, pokud chcete změnu, je třeba začít tím, že dáte podporu a úctu Vy jemu. A také to, že Vás stále zajímá jako muž a Vy pro něj chcete být přitažlivou ženou. A o všem se snažte otevřeně mluvit, bez výčitek, s úctou a respektem k sobě i k němu. Mluvte o svých pocitech a potřebách, ptejte se na jeho pocity a potřeby, hledejte společná řešení. A hlavně nezapomeňte na to, že on je muž a vnímá to a potřebuje řešit úplně jinak než vy.